S Jindrou jsem se seznámil po válce v ostravské salesiánské oratoři, která byla mezi kluky známá pod názvem „Don Bosko“. Jindra byl všude, kde se něco dělo. Fotbal, ministrování, zpěv, kapela – všude byl vidět a slyšet, do každé akce šel s plnou vervou, a třeba proti všem. Dětství a dospívání prožité v radostné atmosféře oratoře ho utvrdily v lásce k P. Marii Pomocnici křesťanů a dílu Don Boska, kterým zůstal věrný celý život.
V šedesátých letech našel nový domov v Havířově a okamžitě se zapojil do života farnosti sv. Anny. Varhaničení, založení mužského pěveckého sboru, tábory s ministranty a přístavba kostela sv. Anny, tam všude se nezištně angažoval bez ohledu na tehdejší persekuci života Církve.
Po roce 1989 se vrátil ke své lásce z dětství a s plným nasazením pracovat pro dílo Don Boska v Havířově. Byl motorem a vůdčí silou při založení a výstavbě Církevního střediska mládeže (nyní Církevní středisko volného času sv. Jana Boska) a kostela sv. Jana Boska v Havířově – Šumbarku.
Jindra měl velký dar – získávat kamarády ke spolupráci na společném díle pro církev, ať to byla práce na stavbě kostela a střediska nebo pravidelná služba mužského sboru při liturgii. Členové mužského sboru, který uvedl do života zasvěcením Panně Marii před padesáti lety (a prošlo jím ke stovce chlapů), vytvořili otevřené společenství, které dosud trvá. Podmínkou nebyla znalost not, ale ochota se zapojit. Češi nebo Slováci, z Valašska nebo Hané, havíři, inženýři, zedníci nebo autobusáci. Všichni jsme byli vlastně přistěhovalci, kteří se stáhli do Havířova z ekonomických důvodů. Prostě stěhovali jsme se i s rodinami tam, kde jsme získali bydlení a zaměstnání. A to, že jsme navíc vytvořili živé společenství ve sboru je mimořádný dar, za který budeme opět děkovat 8. Prosince. Bude to při každoroční obnově zasvěcení sboru Panně Marii v kostele sv. Jana Boska, který je tak trochu dílem nás žijících i našich zemřelých kamarádů.
Ing. Jindřich Honěk zemřel 31. srpna 2005, před dvanácti lety, a je pochován na hřbitově v Havířově-Šumbarku. Vzpomeňme si na něj v našich modlitbách.
Gerard Jargus
AUDIO NAHRÁVKA ROZHOVORU Z RÁDIA PROGLAS
